Adventní Drabble 4. prosince
Objevily se z ničeho nic.
Ostrozubý se naklonil k měchohubci:
„Kdo to, kurva, je? Konkurence?“
„Pff, říkají si sudičky.“ Odplivl si měchohubec stranou.
„Chceš říct, že si ho odnesou dřív, než my? To je robota na hovno toto.“
„Ne. Předpovídají mu, jak bude žít. A dávají dary… no dary… nestál bych o to.“ Znovu popotáhl a obloukem si odplivl. Ošil se chladem. „Zkraťte to. Je zima.“ Utrousil pro sebe.
Tři štíhlé stíny je ignorovaly. Jejich pozornost se upírala jinam. Skláněly se nad malým uzlíčkem zabaleným v kožešinách. Uzlík se pohne, zavrní, vystrčí maličkou ručku. Udělá zvuk „grrrrbrrrr“ a na mrňavých našpulených rtech se objeví bublina. Upře podivně moudrý pohled na ty tři nad sebou.
„Tvá síla bude silou tří mužů, sekyra ti bude sestrou a bitva milenkou!“ vznosně pravila první ze siluet.
„Pohár tvého důvtipu nebude bezedný, ale vždy naplněn alespoň do polovic. Poloplný, nebo poloprázdný? Poloplný – budiž optimistou!“ další přízračná postava pronesla svou věštbu.
„Proč musí být tři?“ zašeptal ostrozubý měchohubci, když spolu pozorovali vyhlídnutou kořist i narušitelky svých spádů.
„Proč? Proč choděj holky na záchod zásadně spolu?“ měchohubec zase popotáhl nosem.
„Nevim.“
„Tak vidíš!“
Třetí postava mlčela a nekoordinovaně se kývala nad dítětem.
„Kde to vázne?“ podupával ostrozubý netrpělivě.
„Ta ji má jak z praku.“ odpověděl mu jeho společník.
„Co?“
„Že si umotala draka…“ popotáhl a odplivl si. Odporný zvyk.
„Atropos!“ postrčila mlčící její sestra.
Třetí vědma se probrala a suše pronesla: „Á propos - to nejcennější, to, co ti vždy poví, kdo jsi! Tvé jméno budiž: Tormund!“