Adventní drabble č. 17
Povím vám legendu o družině Hůlkový řád zvané,
o báji mi dobře známé.
A o Xykonovi zlém kostěji,
vám nyní zapěji.
Ale seznamte se s jejími hrdiny nejprve.
Nejdříve bard Elan,
námi pěvci uznávaný.
Jehož písně jak voda zurčí a mají elán,
u nás však jen jako mistr známý.
Jeho písně krásné jsou však si jednu poslechněte:
"Obe, obe, obelži blbého zlobra!"
Bohužel jak asi uhádnete,
nebyla v tu chvíli vhodná.
Ale jeho matka by naň byla hrdá.
Jejich klerik, kněz Thóra Durkon,
trpaslík co kladivem vládne.
Ať se zlo těší na skon,
protože on i nejtěžší stvůry zvládne.
Dále Haley nejlepší tulačka v celé zemi,
nad ní zkrátka v oboru není.
vždy strefí svůj cíl,
i dál na kolik mil.
Také Belkar hobit zlý,
co hraničář se nazývá.
Toho hanebníka úmysl je vždy podlý,
ale nikdo se o to nezajímá.
I kouzelníka či kouzelnici mají,
Vaarsuvis neb Vaarsuvie.
Co nejtajnější tajemství se s ní znají,
a jako elf zde žije.
Nakonec jejich Roy chrabrý vůdce,
který meč má dlouhý.
On zlikviduje všechny škůdce,
Za den jen pouhý.
Xykon zlý čaroděj chce svět zničit,
a Hůlkový řád mu v tom zabránit.
Zabijí ho pádem ze srázu,
nebo jej dají navždy do mrazu?
Zlomí jak perník ho,
či hodí do tlamy zvířete?
Co vám mám říct no,
tak si to přečtěte.