Adventní drabble č.17
A
Helmut, opravář komínů, ve více nedobrovolné než dobrovolné společnosti první dámy bálu dobrovolných hasičů Jiřiny Blažkové ml. v hostinci U dobrovolného hasiče ve Spálené Lhotě proměnil se ve svůdce. Za přispění tří členů obecního zastupitelstva Pavla Fialy, Jirky Kalouska a Víta Němce, dvou myslivců na ex a kapely vyhrávající Černookého baču oznámil osazenstvu sólo a vykroužil s partnerkou několik koleček v rytmu, který se pranic neshodoval s hudbou vyluzovanou na špatně seřízenou elektrickou kytaru, oprýskané bicí a zánovní saxofon.
Když hudba dohrála a když Helmut konečně zastavil to, co hrdě považoval za tanec, dotyčná Jiřina Blažková ml. se pracně vymanila z jeho sevření. Na jeho nechápavý dotaz, co to dělá a proč blázní, vždyť se všichni bavíme, mu bylo řečeno, že je hrozný šašek a že to Jiřina Blažková ml. poví mamince Jiřině Blažkové st., toho času tajemnicí starosty Jaroslava Barona.
To poděsilo tři výše uvedené zastupitele, neb takový skandál by jim mohl zamordovat slibně rozjetou kariéru. Všichni tři se proto sebrali a nenápadně se začali vytrácet do lijáku dštícího tam v Spálené Lhotě, zatímco Helmut, raněn ve své pýše, dopustit se chtěl hrubé neslušnosti přímo na tanečním parketu. Odvolací soud v Hradci králové jeho trest v délce šesti měsíců s podmíněným odkladem na tři léta potvrdil.
B
Stála na nábřeží a představovala si, jak z něj strká do vody jednoho Freye a Boltona za druhým (se silnými řetězy a železnými koulemi na nohou), když za ní přišla Wynafryd.
„Odpusť si to nesouhlasné mračení, prosím.“
„Mám obavy. Ta scéna při audiencii...“
„Řekla jsem pouze a jenom pravdu. Kým jsme, abychom se krčili a zahazovali čest?“
„Rod s jistou inteligencí, který nejde hlavou proti zdi?“
„Nenechám se zazdít tak jako vy ostatní.“
„A copak my se dali? Podkopávame ji, vlaštovečko.“
Překvapeně se ohlídla, zelený cop jí jen tak pleskl ve větru.
„Oni nic nevidí, neznají ho a jsou tak zaslepeni svou chamtivou domýšlivostí... Ale já to starému otci poznala na očích. Není smířen s tím, co bylo provedeno na Starcích a naší rodině. A povídám ti, Wyllo, Wyman Manderly něco peče. Něco prohnaného. A aby to vyšlo, musíme je zmást.“
Wylla znovu odvrátila pohled, tentokrát zamyšleně, k obloze. Nakonec zavrtěla hlavou na znak neochoty, ale na starší sestru se usmála.
„Tak kopte dál. No já tuhle hru nemám v povaze. Budu vzdorná a i tím posloužím. Něčí hlas by měl být slyšen, ať lidi vzpruží a odvede pozornost nepřítele. A starký při tom může předvádět poslušnost tím, jak mě ukázňuje. No nebude to skvělé divadýlko?“
„Je to riskantní. A nejvíc pro tebe.“
„Já vím. Už jsem prostě taková.“
„A já bych tě ani jinou nechtěla.“
Povzdechla si Wynafryd a obejmula ji. Zůstali dívat se na vlny ještě dobrou hodinu.