Adventní drabble č.22
„Medvědeee?“
„Nooo?“
„Už jsou tady Vánoceee…“
„Ale stromek sháníš ty.“
Zajíc se ukřivděně podíval na Medvěda. A on tak doufal, že Medvěd vyskočí z pelechu, vydá se do lesa, sežene stromeček a všichni (hlavně Zajíc) budou rádi.
„Medvěde“ řekl Zajíc „každý rok sháníte vy s Burdychem stromeček“
„Co já?“ ptá se Burdych „sháněl jsem ho dvakrát.“
„A kolikrát jsme měli Vánoce?“ ptá se Zajíc s vychytralým úsměvem.
„No… Běž do řitě Zajíci, já tam nejdu.“
Zajíc na něj nasadil smutný pohled.
„Fuj, nech toho Zajíci, jinak se pobliju a z tebe udělám trupíka.“
Zajíc vypoulí oči ještě víc a řekne „Víš co by to bylo za ráj na zemi Burdychu? Pravděpodobně ty nejlepší Vánoce co jsme kdy měli,
to je jasné a toho cukroví…“„Myslíš ty odporné žvance, co jste dělali minulý rok s Hrabalkou a nazývali je čokoláda? Z čeho to vůbec bylo?“
„Neptej se, mohl by ses to dozvědět.“
„Fajn, půjdu tam já, spokojení?“ řekl Medvěd a šel, jediné co po sobě zanechal, byla stopa v bahně.
Zajíc tancoval na místě, Sova Blbuška vykřikovala něco o svatodušních světlících a všichni byli šťastní. Medvěd donesl stromeček, vzali různé zďorby od vzlykající Veverky Pytlačky, Hluchoň tvořil cukroví s Hrabalkou a Křečkovič zpíval koledy, přičemž rizikoval kastraci Ježečkem Pícháčkem.