Drabble č. 8
Bylo odpoledne a Zajíc šel do hospody. Dorazí ke vchodu, otře si packy a otevře dveře. U baru vidí Burdycha s Pícháčkem. Přijde k nim, ale slyší jen Ježka, co pořád žvaní a Jezevce skřípajícího zuby.
„A dost ty malý chuchvalče bodlin,“ Naštval se Burdych „Pokud nezavřeš tu hubu, udělám z tebe jehelníček!“
„Takže ty nechceš slyšet to o té hořké žížale?“
„Ne!“
Ježek praštil korbelem o stůl a prohlásil:
„Je to s tebou poslední dobou hrozné Burdychu, nechceš si nechat povědět ani zajímavý příběh…“ a odešel.
Za Jezevcem přijde Zajíc.
„Co je?“
„Chceš slyšet něco o uschlých žížalách? Pokud jo, tak se toho blbečka zeptej.“
„Proč tě to tak dožírá? Přece víš, že když se rozpovídá, tak je to něco, co se nedá zastavit“
„Já nevím, poslední dobou není co dělat.“
Burdych se podíval na poslední kapku piva a napil se.
„Ale vždyť pořád něco stavíme! Naše osada je ve vývoji!“
„Juchů, skáču nadšením“ zabručel sarkasticky Jezevec.
Otevřou se dveře a vejde Liška.
„Co tu děláte?“
„Burdych se nudí“ odpoví Zajíc.
„Tak se nějak zabav, můžeš dělat téměř, co chceš.“
„Ty jsi tak chytrá, bacha aby ti neupadla hlava“ odsekl Burdych
„Tak si vem knížku“ a hodila na stůl malý slepenec papírů.
Jezevec si šel pro další pivo a Zajíc si „knihu“ vzal. Otočil náhodnou stránku a chvilku si četl, mezitím co Chytruška si zašla pro griotku. Po chvilce se vrátila ke stolu s láhví v ruce.
„Ty, Liško?“
„Ano?“
„Co si myslíš, že Burdychovi je?“
„Nevím, asi se jen poslední dobou nudí. Neboj, to ho přejde.“
„Hm“ pokrčil rameny Zajíc „Asi máš pravdu. A co to máš? Dej mi líznout!“
Pak se Jezevec ke stolu vrátil a nakonec si chvíli povídali. K večeru šli domů se vyspat a Jezevec už nevypadal ani tak naštvaně. Jen se další den vyhýbal Ježkovi.