Drabble č. 3
„A máte alespoň představu kdo by to mohl být?“ vyptávala se dál Sacharóza.
„Ano“ zalhal Elánius „ale je to přísně tajné a už jděte protože tu máme moc práce“
„Jistě“ řekla Sacharóza která právě pozorovala Tračníka a Nobbyho jak se snaží své karty skrýt do bezpečí před jejíma slídivýma očima „moc práce“ a odešla. Záhy na to se Elánius zeptal Karotky:
„Máme o něm konečně nějaké informace?“
„Ano, živil se přednášením básní a nově začal i s projevy při nichž však přidával příliš mnoho svých výroků, jmenoval se Jan Hrabec a bylo mu kolem dvaceti“ odpověděl Karotka.
„Výborně, a měl nějaké nepřátele?“ ptal se dál.
„Bohužel ano“ řekl Karotka rozmrzele.
„Proč bohužel?“ odvětil Elánius nechápavě.
„Protože jeho nepřítelem se stal každý kdo ho kdy zaměstnal“ řekl Karotka.
„A kolik měl zaměstnavatelů?“ řekl Elánius doufaje v co nejmíň.
„Desítky“ zklamal ho Karotka.
„..., no zkuste mi sepsat aspoň dvacet prosím“ řekl Elánius vyčerpaně.
„Jistě“ řekl poslušně Karotka a odešel. Elánius se dlouho snažil najít něco co by ho mohlo vést ke kloudnému výsledku bohužel neuspěl. Tak rád by teď ulehl do bavlněných peřin a v klidu zdřímnul. Už začínal klimbat když tu náhle k němu vtrhl Karotka a začal jej budit.
„Co se děje?“ řekl Elánius podrážděně.
„Už bude půl šesté!“ vysvětlil Karotka.
„Dal jste připravit vůz?“ zeptal se rychle Elánius.
„Ano a koně jsou zdraví rychlí“