Drabble č. 1
"Och má hlava co se děje" Povídá si bzučilka. "Proč je všude taková tma kolem koukolem?" Ze tmy se před mušku vynoří postava, snad ještě temnější než ona tma. Vyschlý a v černé kápi, to je Smrť! "Já budu navěky spát?" Ptá se moucha smutně. Kdyby měla ruce, vzpínala by je dozajista k prosbě o svůj tak vskutku krátký život. "Ty jsi král nad žitím a smrtí, dovol mi ještě u někoho doma sedat na jídlo, potom na odpadky a potom zas na jídlo. Já nechci ještě zemřít!" Ale Smrť pozvedl jen velkou ostrou plácačku. "Já nemohu ti delší život dát. Však pověz mi, jak jsi zemřela?" Táže se Smrť. "Ó já nic netušila - teď mi to jasné je, byla to past! Netuším nevím, že můj život se chýlí ke konci, snáším se na prostřený stůl. Jé cukr! Říkám si, ochutnám - leč byla to sůl! V ústech mi vyprahlo, píti teď chce se mi. Jé to je voda pro mne? Piji a piji, snad ztrácím rozum? Alkohol bramborový! Problémů přibývá, o větev zakopnu a má hlava dopadá na kámen tvrdý, přetvrdý." Procítěně moucha líči."Kdo to jen vymyslel, který to zloduch? Co je proti tomuto, třeba celé hejno much...."