Drabble č. 3
Jednou v zimě šli Křemílek s Vochomůrkou pro vodu. Jen co obešli druhý pařez Křemílek zakopl o zelenou ruku. Ležel tam totiž vodník Kebule.
„Proč spí Kebule na zemi?“ zeptal se Křemílek.
„Nespí, je totiž dočista zamordovaný,“ odvětil Vochomůrka.
A opravdu. Kebule tam leží, vůbec nedýchá a v břichu má díru a v té díře rampouch.
„Z toho koukají samé problémy,“ povídá Křemílek.
„A teď musíme zjistit, kdo to udělal,“ na to hned Vochomůrka.
Vrátili se domů a začali sestavovat seznam podezřelých.
„Klidně to mohl být jezevec Burdech,“ píše si Křemílek.
„A nebo zlý pidimuž Kazbunda!“ mračí se Vochomůrka. A podezřelých přibývá.
„Nebo tchoř Šuperka,“ ozve se ode dveří vodník Krapítko.
„Co ty tady děláš?“ táže se Křemílek.
„Přišel jsem vám připomenout, že se Šuperka pokusil vyschnout i mne. Je to rasově motivovaný zločin vůči nám zeleným. Však uvidíte.“
„Ale houbeles, vždyť Kebule vůbec není vyschlý. Je probodnutý rampouchem,“ odbyl ho Vochomůrka.
„Pro pána krále!“ vyskočil Křemílek a chytl se za hlavu. „Vždyť je to úplně jasné. Byl to veverčák Pizizubka. Ten jediný mohl vyskočit na střechu a ulomit rampouch. To dá rozum!“
„Ano, to dá rozum!“ vyskočil Vochomůrka na stůl a vyhodil čepici do vzduchu takovou silou, až to zadunělo. Potom to zadunělo ještě jednou a víc, jak ze střechy spadl Pizizubka, který poslouchal, jestli na to přijdou.
Dopadl čumákem na kořen a vyrazil si zub. Pak se zvedl a pelášil pryč.
„No co, Kebule stejně dělal jenom mlhu,“ zívl Křemílek.
„Hlavně že jsme na to přišli,“ kývl Vochomůrka.