Drabble č. 2
Byl jednou jeden strom. Na tom stromě právě rostly takové svítivé bobulky, ve kterých se skrývá jako u všech stromů semínko. Podle všeho nebyly zrovna jedlé, ale nádherně voněly. Jenže, se tu nějak ocitl nový druh pavouků, kteří vysávají šťávu ze stromů a jí ty bobulky.
Jednou když bobulky zrovna pučely, přišel pavouk a požíral nové bobulky, což je hřích prvního stupně.
Ale jedno semínko, to poslední co na celém stromě zbylo, se nedalo. Ať ho pavouk sevřel v nohách jakkoliv, vždy vyklouzlo. Až jednou když se na něj pavouk skočil vyklouzlo mu a spadlo na nic netušící lískový oříšek, který se zrovna procházel na jedné z dolních větví.
Omráčilo ho to a zdál se mu sen, ve kterém vzal bobulku a se svými kamarády, což jsou houbička, semínko, větvička a peříčko šli bobulku zasadit (od teďka budu bobulce taky říkat semínko). Ale pavouci přece mají rádi semínka! Tak se vyhýbali pavoukům, aby nedopadli jako tehdejší semínka.
Všechno se jim podařilo a semínko zasadili. Vyklubal se z něj klíček a rostlo dál a dál.
Když se oříšek vzbudil, byl z toho neklidný, protože nevěděl jestli má podniknout to, co se mu zdálo. Pak si řekl, že to se svými kamarády dokáže. Zavolal kamarády, kteří ještě spali, aby přišli k němu.
Povyprávěl jim, co by chtěl udělat. Všichni souhlasili. A tak oříšek ukryl semínko do své skořápky a vyrazili za dobrodružstvím.