Drabble č. 1
Nepříjemné probuzení
Ramsay se probral z bezvědomí. Cítil, jak se mu do hlavy hrne krev. Byla mu zima. Věděl, že je nahý. Cítil nesmírnou bolest. Vzduch kolem byl syrový a zatuchlý. A studený. Nemohl hýbat pevně svázanýma rukama. Nejspíš měl zpřerážené prsty. Nic neviděl. Prvně si myslel, že je tma. Pak že přišel o oči. Až po chvíli si uvědomil, že přes ně má přetaženou nějakou pásku. Slyšel každý úder svého srdce. Slyšel každý svůj nádech. Každý svůj výdech.
Pochopil, že visí hlavou dolů. Odkrvená chodidla přestával pomalu cítit. Mrskal s sebou jako leklá ryba. Snažil se osvobodit. Moc se snažil. Věděl, že tu zemře. Cítil to. Strach a zděšení se kolem něj svíraly stále těsněji.
„Tak takhle se cítily?“ pomyslel si. „Takhle se cítily když jsem z nich stahoval kůži?“ Jak ho bolely plíce neopatrně vdechl chomáč prachu a rozkašlal se. V malé místnosti byla slyšet jeho ozvěna. Cítil rány na dlaních. Vzpomněl si na svá poslední slova než upadl do bezvědomí
„Říkám ti to na rovinu, tohle bude čistka.“
Se skřípěním se otevřely dveře. Slyšel klapot podpatků. Klap. Klap. Klap. Bylo hrobové ticho.
„Zabiju tě, kurva! Slyšíš mě, ty svině?“ zařval. Kobkou se rozlehl hlasitý smích. Dívčí smích.
„Je nezdvořilé, chovat se takhle ke svému hostu,“ promluvila neznámá. Ucítil jak se jeho hlavy dotýkají hrubé, skoro mužské prsty. Stáhly mu pásku z očí a on se zahleděl do hlubokých hnědých očí.
„Můj milovaný bratříček ti posílá pozdravy.“
Z pohledu na Ashu Greyjoy zbledl jako smrt.